c8400.compohyb3 (obzor)konceptKontext"Pohyb3 (Obzor)" vznikl během umělecké rezidence v Kronstadtu, kam jsem byl pozván Národním centrem pro součadné umění (National Centre of Contemporary Art - NCCA) v Petrohradě. Využil jsem situace, že jsem v Kronstadtu (jenž se nachází na ostrově Kotlin ve Finském zálivu) byl během zimy, kdy je moře zamrzlé, a vytvořil umělecké dílo založené na chůzi touto krajinou, po zamrzlém moři. Po několika obchůzkách jsem se rozhodl pro jedno určité místo, které bylo vhodné pro moji práci. Rozhodl jsem se vykonat kruhovou cestu v učité vzdálenosti okolo malé kuželovité architeckonické struktury nacházející se v moři před pobřežím ostrova. Samotná chůze se stala centrálním elementem díla "Pohyb3 (Obzor)". Všechny ostatní součásti díla jsou v přímém spojení s prošlou cestou anebo na ní odkazují. Chůze samotná je uměleckou akcí inspirovanou land artem, jako např. v díle "Linie vytvořená chůzí" od Richarda Longa, jenž se stalo jedním z milníků současného umění. Krátká videosmyčka, jenž vznikla z obrazového materiálu zaznamenaného během akce, zkoumá vztah mezi zorným polem a krajinou. Odkazuje taktéž k mým předchozím pracem ze série Pohyb. Videosmyčka tématizuje vztah mezi prožitkem v krajině a jeho vizuální reprezentací ve filmu, a vztahuje se k dílům strukturálního filmu, jako například "La Region Centrale" Michaela Snowa či "Seven Days" Chrise Welsbyho. Koncept "Pohyb3 (Obzor)" sestává z předem učeného pohybu krajinou a ze záznamu tohoto pohybu. Myšlenka pohybujícího se pozorovatele byla součástí děl vznikých v rámci série Pohyb od počátku. V díle "Pohyb3 (Obzor)" je kladen zváštní důraz na aktivitu chůze. "Pohyb3 (Obzor)" se odehrává v otevřené krajině, jenž staví obzor do privilegované role. Situace sestávala z chůze po kruhové trase podle předem definovaného středového bodu v prostoru (osy). Chůze okolo specifického bodu v prostoru odkazuje k obecnému procesu "čtení" - vidění a rozumění - vizuální informace: Pozorováním objektu či scény z vícero ("všech") úhlů pohledu můžeme více rozumět. Kruh má samozřejmě mnoho dalších významů, které však prozatím zanechávám ve sféře potencionality. Záznam umělecké akce exituje v podobě textu (psaného či mluveného), jenž nabízí verbální popis vizuálního zážitku. Záznam existuje i v podobě videosmyčky, která však přesahuje prvotní význam dokumentárního záznamu. Videosmyčka neodkazuje jen k akci samotné, ale i k procesu dokumentování a znovuoživéní již viděného: Konceptuální, vizuální a časoprostorové aspekty díla zde jsou zkombinovány. Psaný text poskytuje subjektivní záznam události, zaznamenané z pohledu účastníka (první osoba). Způsob, jakým byl text napsán, umožnuje jeho nekonečné opakování: Text nemá žádný znatelný začátek či konec - odkaz cirkulární formě díla. Videosmyčka vychází z objektivního prostorového uspořádání i ze subjektivní zkušenosti: Během průběhu akce - chůze - jsem v pravidelných intervalech pořizoval fotografie. Podobně jako se můj fyzický pohyb vztahoval k předem určené ose, i fotografie se vážou ke stejnému referenčnímu bodu: Osa pohybu je zobrazena na každé z fotografií a zarovnána do stejného místa vzhledem k rámu obrazu. Výsledná sada fotografií byla přetvořena do podoby videosmyčky pro zdůraznění kruhovosti pohybu. Jednotlivé framy videa byly navíc navrsveny přes sebe tak, že v každém okamžiku videa je možno simultánně vidět několik různých úhlů pohledu. Ve výsledku se detaily videa stávají nejasné a rozmazané, zatímco hlavní elementy - obzor, refereční bod, směr - zůstávají jasné. Video naráží na nemožnost objektivní rekonstrukce historické reality sekundu po sekundě: K minulým událostem, jenž existují v naší paměti, můžeme přistupovat jako k souborům informací. Můžeme vzpomínat na jednotlivé elementy scény, pamatujeme si obecný směr pohybu a body, jenž nás zaujaly, avšak nikdy nemůžeme znovuoživit historickou situaci v její celosti. Kromě textu a videa k dílu patří také několik kreseb, jenž dokumentují prostorové rozložení situace. |