c8400.compohyb2konceptPohyb2 rekonstruuje fragment paměti zachycující zážitek pohybu mezi místy, městy, zeměmi a kontinenty. Věnuje se vybavování si protorově-časových situací. Čas původních okolností byl zhuštěn to věčného okamžiku.Pohyb a tekutost se stávají typickými vlastnostmi společnosti. Jsme neustále v pohybu, mezi místy práce a odpočinku, mezi obvody, městy, zeměmi a kontinenty. Během tohoto neustálého pohybu si zapamatováváme útržky toho, co jsme viděli. Občas se k nám tyto fragmenty navrací ve snech anebo se zvovuobjeví v podobě pocitu déjà-vu vývolaného jinou situací. Pohyb2 se snaží o rekonstrukci jednoho z takovýchto fragmentů z mé paměti. Jedná se o simulaci paměti anebo snu. Během mých cest jsem zažil pocit déjà-vu při pohledu z okénka letadla. Zaznamenal jsem viděné jako sérii fotografií a poznamenal jsem si pozici letadla. Po opakovaných cestách a hlubším zkoumání jsem vskutku mohl pocit potvrdit - toto místo jsem již dříve viděl. Ze vzduchu Země vypadá jako nekonečná plocha táhnoucí se až k horizontu. Krajina je redukována do dvojdimenzionální plochosti. Pohyb pozorovatele vzhledem k ploše Země je zakoušen jako změna v perspektivě společně s pomalým ubíháním zemského povrchu za okénkem letadla. Čtvercový tvar s plochým jednobarevným povrchem upoutal mojí pozornost. Čtyřsekundová videosmyčka Pohyb2 zachycuje moment míjení - okolo a nad - předmětem pozorování, zachycený v nekonečném opakování bez viditelného počátku či konce. Počáteční, takzvaně "objektivní" pohled kamery byl zhuštěn a re-editován do omezeného počtu pohledů, jenž se objevují, překrývají a mizí ve zdánlivě náhodném pořadí. Z původního fotografického materiálu zůstal viditelný směr - vektor - a vztah mezi subjektem a objektem, reprezentovaný specifickým nakloněním zemské plochy ve vztahu k fotokameře. Zdánlivě náhodné zjevení vně okénka letadla a omezené informace o krajině, jenž rozprostírá před pozorovatelem, umožňuje fiktivní extenzi vnímaného obrazu. Při prohlížení fotografií jsem byl nejvíce fascinován již dříve zmníněnou plochostí zemského povrchu. Mohli bychom říci, že pohled shora a redukce vnímaného obrazu do dvou dimenzí nám umožňuje číst mapu. Stejně tak bychom mohli říci, že naše pozice na zemském povrchu a trojrozměrnost našeho prostoru je zodpovědná za naše obtíže při navigaci ve skutečné krajině bez mapy. Jako protiopatření proti plochosti povrchu jsem se rozhodl posílit třetí rozměr uvnitř obrazu na základě geografického objektu, jenž mě na krajině zaujal. Opakované vrstvení čtvercového tvaru je výsledek spekulativního obrazotvorného processu jenž vyklíčil z mé vizuální paměti. Slouží taktéž jako reference k ostatním druhům vrstvení, jenž se odehrávají v díle - vrstvení založené na vzorkovací frekvenci (časové odstupy mezi jednotlivými fotografiemi) a na kompresi času (vrstvení obrazů). Vertikální opakování geografického rysu krajiny lze také chápat jako imaginární sochu umístěnou do zapamatované krajiny. Imaginární socha se zdá být kompasem, jenž usnadňuje navigaci prostorových dimenzí obrazu. Pohyb2 je jako přelud zjevující se v našich snech - snech, jenž v naší mysli vznikají rekombinací fragmentů z našich cest. |